Stereotypy o Romech a Židech v české společnosti.
Jaké jsou a jak s nimi pracovat?

 

Jak funguje vzdělávání proti předsudkům
v českých školách a jaké jsou příklady dobré praxe?

zvýraznění zvýraznění zvýraznění zvýraznění

 

Ústav pro studium totalitních režimů
a Sociologický ústav Akademie věd
s podporou nadace EVZ


Zveme Vás na konferenci
Vzděláváním k toleranci
PŘIHLÁSIT SE
Pokračujte kliknutím

Tým ze Sociologického ústavu Akademie věd na datech z posledních
let ukázal, jak jsou v české společnosti rozšířené stereotypy o Romech a Židech. Jedním ze zjištění je, že menší předsudky vůči Romům mají lidé, kteří se s nějakými Romy osobně znají.

Škola je jedním z nejdůležitějších míst, kde je možné pozitivně ovlivnit postoje mladých lidí. Tým Ústavu pro studium totalitních režimů se proto ptal učitelů a lektorů, jaké jsou jejich zkušenosti se vzděláváním k toleranci. Nabízíme doporučení, jak pomoci školám efektivně oslabovat předsudky.

Zjistili jsme, že předpokladem úspěchu je spolupráce celé školy.
Další úspěšnou strategií je podpora setkávání žáků z různých sociálních skupin. Je rovněž třeba podporovat vzdělávání učitelů tak, aby dokázali ve třídě zvládat debatu o kontroverzních tématech.

Tento web a závěrečná zpráva nevyjadřují názor nadace EVZ.
Za obsah je zodpovědný jeho autor resp. autoři.

zvýraznění zvýraznění zvýraznění zvýraznění
Pokračujte kliknutím

Výsledky výzkumu jsme shrnuli do závěrečné zprávy, v níž najdete:

  • Kvalitativní i kvantitativní shrnutí současné praxe vzdělávání pro toleranci, realizovaných programů a jejich podpory.
  • Naše doporučení pro donory, jak efektivněji nastavit projektovou podporu, a pro školy a pedagogy, jak s předsudky ve škole lépe pracovat.
  • Rozsáhlou studii o postojích české společnosti vůči Romům a Židům.
  • Design od studia Dipozitiv s ilustracemi Jindřicha Janíčka
Chci zaslat výtisk závěrečné zprávy Stáhnout v PDF

Konference Vzděláváním k toleranci.
Jak fungují vzdělávací programy v českých školách?

Zveme Vás na konferenci, která představí výsledky výzkumů o stereotypech české společnosti o Romech a Židech a o fungování programů pracujících s předsudky na základních školách.

19. 2. 2018 v Akademickém konferenčním centru, Husova 4a, Praha

9.30

Registrace účastníků

10.00

UvítáníMgr. Ondřej Matějka, náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů
RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc., ředitel Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.

10.15

Jaká je praxe vzdělávání proti předsudkům?Odborníci Oddělení vzdělávání ÚSTRu mluvili s učiteli a lektory o jejich zkušenostech a přinášejí doporučení pro efektivní vzdělávání k toleranci.Vojtěch Ripka, Ph.D., vedoucí oddělení vzdělávání, Ústav pro studium totalitních režimů
Mgr. Karina Hoření, oddělení vzdělávání, Ústav pro studium totalitních režimů

11.00

Přestávka na kávu

11.15

Hledání dobré praxe. Dialog učitelů a lektorů.PANELOVÁ DISKUZE se zástupci neziskových organizací a škol.Markéta Skočovská, koordinátorka dílen romské historie pro školy, Romano Džaniben
Dana Gabaľová, výchova k respektu a toleranci, Institut Terezínské iniciativy

12.00

Obědová pauza

12.30

Inventura předsudků - postoje vůči Romům a Židům v české společnosti.Co ukazují výzkumy veřejného mínění podle odborníků ze Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.PhDr. Martin Vávra, Ph.D, Sociologický ústav AV ČR
Mgr. Tomáš Čížek, Sociologický ústav AV ČR

13.00

Jak nastavit financování účinných vzdělávacích programů?PANELOVÁ DISKUZE se zástupci donorských organizací.PhDr. Mgr. Václav Velčovský, Ph.D., náměstek pro řízení sekce operačních programů, MŠMT
Mgr. Lenka Pachlová, programová manažerka, Operační program Praha – pól růstu ČR

Chci se konference zúčastnit

Mgr. Petr Lukeš
Produkce konference
Ústav pro studium totalitních režimů
Tel.: +420 608 422 208
E-mail.: petr.lukes@ustrcr.cz

Mgr. Karina Hoření
Vedoucí výzkumu
Ústav pro studium totalitních režimů
E-mail.: karina.horeni@ustrcr.cz

Kdo projekt realizoval?

fér tenis

Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů

Mgr. Karina Hoření

Vystudovala sociologii a historii na Masarykově Univerzitě a v Oddělení vzdělávání vyvíjí materiály pro práci s historickými dokumenty, věnuje se dějinám menšin a gender history. Zároveň se zabývá jejich testováním a výzkumem praxe českého školství. V projektu “Odstraňování předsudků v českých školách” dělala rozhovory s lektory neziskových organizací a učitelů a navštěvovala semináře přímo ve školách.

Vojtěch Ripka, Ph.D.

Vystudoval srovnávací politologii a sociální politiku na Masarykově univerzitě a na Oxfordské univerzitě. Vede oddělení vzdělávání a zabývá se dialogem mezi didaktikou dějepisu, historiografií a sociálními vědami. Podílí se jak na vývoji, tak na testování vzdělávacích pomůcek, které mají pomoci ke zvýšení historické gramotnosti.

Mgr. Michal Frankl, Ph.D.

Vystudoval politologii a moderní dějiny na Fakultě sociálních vědu UK. Zabývá se dějinami českého antisemitismu, postoji vůči uprchlíkům a dějinami holokaustu. V současnosti působí v Masarykově ústavu a archivu Akademie věd ČR.

Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

PhDr. Martin Vávra, Ph.D

Vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd UK. Výzkumně se věnuje především předsudkům a hodnotám ve společnosti. Metodologicky má blízko k mísení kvantitativních a kvalitativních dat. Pracuje v Českém sociálněvědním datovém archivu Sociologického ústavu AV ČR.

Mgr. Tomáš Čížek

Vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd UK a pracuje jako doktorand v oddělení Český sociálněvědní datový archiv Sociologického ústavu AV ČR.

Rada projektu

Karel Čada (FSV UK), Antonín Hradilek (MZV), Katarína Klamková (IQ Roma servis), Miroslav Kováč (Výbor pro odškodnění romského holocaustu), Karel Kraus (FŽO), Lucie Macků (ČOSIV), Rudolf Murka (Výbor pro odškodnění romského holocaustu), Adam Tomáš (aktivista), Hana Synková (FF UPCE), Tereza Štěpková (Terezínská iniciativa), Petra Vejvodová (FSS MU).

Jaká byla metodologie výzkumu?

Výzkum provedly týmy z Ústavu pro studium totalitních režimů a Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., a byl podpořen z nadace EVZ - Erinnerung, Vrantworung, Zukunft. Výzkum probíhal také v dalších zemích (Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Litva). Projektová výzva byla zaměřena na vztah k Romům a Židům a předsudkům vůči těmto skupinám jsme se věnovali, ačkoliv výsledky výzkumu ukazují, že v české společnosti se jedná o odlišné fenomény.

První fáze výzkumu programů spočívala v distribuci rozsáhlého dotazníku, který byl zacílen na organizace zaměřené na snížení anticiganismu a antisemitismu. Seznam organizací byl vytvořen z veřejně dostupných seznamů projektů podpořených v relevantních výzvách a doplněn na základě expertního doporučení členů rady projektu. Dále byly provedeny hloubkové rozhovory s lektory šesti relevantních neziskových organizací a učiteli z dvanácti různých škol, kteří se buď přihlásili na základě výzvy ÚSTR, nebo byli osloveni na vzdělávacích akcích pro učitele. V rozhovorech s učiteli a lektory jsme se pak ptali jednotlivců, kteří přicházejí každodenně ve školách do styku s tématy tolerance a xenofobie, na jejich zkušenosti.

Dále byla provedena analýza institucionálního rámce, ve kterém zkoumané vzdělávací programy probíhají, a doplňuje ji přehled programů nabízených neziskovými organizacemi. Jedná se o nástin situace - jaké učební materiály jsou k tématu odstraňování xenofobie dostupné, jaké přístupy a metody využívají. Vzhledem k tomu, že není o organizacích a jejich programech a metodikách k dispozici dostatek srovnatelných dat, byly organizace vybrány na základě doporučení učitelů, doporučení samotných organizací (respektive od samotných lektorů a z dotazníku) a na základě vyjádření panelu expertů. Paralelně prováděl tým Sociologické ústavu AV ČR sekundární analýzu dostupných sociologických dat. Do širšího rámce jsou zasazena data z výzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění, Evropského výzkumu hodnot a dalších zdrojů z posledních deseti let.

Na metodologický rámec, techniku sběru dat i jejich interpretaci dohlížela odborná rada projektu.

zvýraznění zvýraznění zvýraznění zvýraznění zvýraznění zvýraznění zvýraznění